Back to home

Předpony s/z na pranýři: Stěžujete si? Ztěžujete si

Povím vám dva příběhy. Jeden bude smutný, druhý veselejší. Oba však přináší šťastný konec – pokud půjde o s/z, už nikdy nebudete stát jako tvrdé Y.

Teorie na zahřátí

Odvěké dilema školních diktátů a slohovek zní: S, nebo Z?

Vzpomeňte si. Horká chvíle za umakartovou lavicí zahaluje váš mozek jako babiččina nejpoctivější duchna, a vy z něj nitky pouček vytahujete jen ztuha. Satracená zoudružka Saoralová.

Takhle to bylo:

Předponu S použijte vždy, když se objekt pohybuje, přemisťuje směrem:

DOLŮ – stéká, sestupuje, shýbá se,

Z POVRCHU PRYČ – stírá se, smaže se, smývá se,

DOHROMADY – schází se, svírá se, stahuje se.

Taky když zmenšuje svůj objem, pomalu ZANIKÁ – shnije, seschne, shoří.

Po předponě Z sáhněte v případě, když přichází:

ZMĚNA STAVU – ztuhne, zbělá, ztratí,

DOKONAVÉ SLOVESO – zoraný (oře až dooře a je zoráno), zrozený (rodí až je zrozeno), zlomený (láme až je zlomeno).

Abyste se ale ve stěžejní chvíli nemuseli rozvzpomínat na suché poučky, tady to máte trochu šťavňatejší (poteče i krev):

Příběh S

Pan S byl už ve věku, kdy mu rozličné zdravotní peripetie byly denním chlebem. Když se shýbal dolů k misce své kočky, trápil ho kříž. Scházejíc po schodech svého činžovního domu ho v kolenech píchalo, až bědoval.

Přesto však mu život ještě nezhořkl. Z okna svého prvorepublikového bytu shlížel do parku, kde si hrála štěňata mezi spadaným listím a tuží kreslil stékající kapku deště na okenní tabuli.

Jedna slunečná lednová neděle panu S však přinesla pád. Po cestě kráčejíc na trh pro kočičí večeři uklouznul a spadnulSesunul se k zemi a svalil přitom dřevěný koš, kterého se chtěl zachytit. Po vrásčitém čele se mu sklouzla kapka krve.

Život pana S skončil. Smyli rudou krev z chodníku a sebrali jeho kočku z bytu. Setřeli červenou také z jeho spánku. Sundali mu dokonce ponožky s kočičím vzorem, aby mu nasadili podkolenky bílé jako pěna cappuccina.

Ve vkusně zařízeném bytě pana S se scházeli kočičí přátelé i blízká rodina. Sbalili mu jeho nejlepší oblek. Smuteční hosté se sešli nad hlubokou jámou a sdružili do půlkruhu. Svíraly se dlaně a setkávaly pohledy.

Mohli ho nechat spálit, shořet, ale protože byl pan S žid, položili ho do země, aby se tam scvrknul a seschnul jako staré jablíčko na keltský svátek podzimu.

Příběh Z

Poté, co mladinká Z neobstála u zkoušky, zpochybnila své schopnosti. Držíc výsledek testu mezi jemnými bílými prsty celá zmodrala. Zatřepotala křehkými křidélky a v okamžiku byla vysoko v korunách. V převratné rychlosti ztratila vílí šál.

Zbědovala svou duši za neúspěch, ztrátu budoucnosti i šálu.

Zrychlený dech víly zvětřil nedaleké nebezpečí. Mladá srna se krčila na zoraném poli sledována zběhlým lovcem. Plaše stáhla hladké uši a v krásných očích zavířil strach. Vílin pohled byl jemný jako pramenící Amazonka. Sebrala v sobě všechnu zkoprnělou sílu a vyslala zvířeti signál. Srna ho napoprvé vyslyšela a několika ladnými skoky se dostala z místa.

Mladá víla se zaradovala. Pochopila, že na úřednických papírech pramálo záleží. Byla zkrátka zrozená k pravému vílímu poslání – chránit obyvatele lesa.

Takový je. Ten svět tam venku. Jednou nahoře, podruhé dole. Buď to vezmeme bez reptání a uděláme si život hezčí, nebo víte co: Stěžujete si? Ztežujete si.

Líbilo se vám učení příběhem? Tak odhoďte duchnu a sdílejte ho se světem! Děkuju.

14.12.2017
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Julie Dostalíková

Napište mi, zavolejte:

e-mail: napisu@copydub.cz
tel: +420 774 170 323

DEJTE MI SVŮJ E-MAIL

...A SEM TAM VÁM V POŠTĚ PŘISTANE ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK